Český granát je pro většinu lidí synonymem nejznámějšího českého šperku. A skutečně použití českého granátu ve šperkařství je natolik jedinečné a originální, že mu jiný drahý kámen může těžko konkurovat.
Český granát, správně pyrop, patří do skupiny granátů, do kterých patří ve světě známější almandiny. Ty ale mají lehce odlišnou barvu a složení, jejich největší naleziště jsou v rakouských Alpách a v Indii. Česé granáty mají ale krásnější, ohnivě červenou barvu a mají lepší optické vlastnosti. Jeho vzácnosti přidává i skutečnost, že nalezené krystaly jsou poměrně malé, průměr 7 mm je již považován za vzácný. Největší známý kámen má rozměr 35 x 25 mm a je zasazen v briliantovém Řádu zlatého rouna uloženém v Grünes Gewölbe v Drážďanech. Naleziště českých granátů je poměrně malé, rozkládá se na ploše 75 kilometrů čtverečních v oblasti Českého středohoří. Do šperků se začal vybrušovat již na konci středověku a od té doby jeho popularita nepolevila, ba naopak. Svojí největší slávu si český granát prožil v 19. století, kdy se používal do všemožných typů šperků. Z roku 1806 pochází snad nejznámnější granátový šperk – luxusní souprava Ulriky von Lewetzov, platonické lásky Wolfganga Goetheho. Jedná se především o šňůry vrtaných granátů s opravdu velkými kameny.
Po celé 19. století se zhotovovalo nepřeberné množství granátových šperků zahrnující náramky, náhrdelníky, prsteny, brože, jehlice do vlasů, čelenky, závěsy…Fascinující je především fantazie šperkařů. Jednotlivé kusy mají nejenom tvary květů, rozet a křížků, ale i klasů, větévek, srdíček, motýlů a jiných zvířat. Náročnější šperky kombinovaly granáty s perličkami nebo miniaturmi malovanými na porcelánu. Velké oblibě těchto šperků určitě napomohlo zasazování do obecného kovu, kterému se říká tombak nebo do nízkoryzostního zlata. Díky tomu byly tyto šperky dostupné podstatně většímu množství lidí. Období secese přineslo do granátového šperkařství novou inspiraci. Šperky přejaly secesní tvarosloví, jsou podstatně jemnější a plné fantazie. Originální jsou šperky navržené Marií Křivánkovou, která s oblibou používala zpomenuté techniky filigránu a granulace. Novátorské jsou rovněž brože, které používají český granát na rámování a uprostřed je jiný kámen, často kamej z mušloviny nebo řezaný horský křišťál. Tyto šperky jsou v současnosti vyhledávané a ceněné.
 |
 |
 |
Granáty si oblíbili i významní pováleční návrháři a šperkaři, především Jozef Soukup, Jan Nušl nebo Alena Nováková. Jejich šperky sklízely úspěchy na pestižních výstavách EXPO 1958 v Bruselu nebo EXPO 1967 v Montrealu. Tyto šperky jsou na trhu velmi vzácné, zhotovovaly se ve velmi malých sériích a většinou jsou ve sbírkách muzeí. ArtKabinet Zíka nabízí ve svých prostorách a prostřednictvím eshopu kolekci kvalitních granátových šperků převážně z 19. století.